Září 2007

Odjíždím...

24. září 2007 v 21:39 | Wiwa |  Oznamka :)
Tak a je to tu!!! Jedu navštívit tátu do Francie. Budu tam jen týden takže v úterý večer už budu doma a něco vám sem hodím!!! No tož mějte se v ČR krásně a za týden čavko!!!
Vaše Wiwa

3.Kapitola-Smrtijedi

24. září 2007 v 21:34 | Wiwa |  Ann Loony Potterová-povídka
No, takže jsem tady konečně!!! Další kapča k ALP!!! Doufám že se bude líbit!!!
Vaše Wiwa
Smrtijedi
Bylo za patnáct minut sedm a Al vyšla z dívčích ložnic.
Sirius seděl a mlčky se díval do ohně.
Vedle něho seděl James a něco mu vysvětloval.
Jak Al pochopila, Sirius ho vůbec neposlouchal.
"Tak se zvedej Blacku! Jdeme!" řekla mu odměřeně.
Trhl sebou a podíval se na ni.
Začal mluvit ovšem James.
"Annie, nemohla by jsi Siriusovi konečně říkat jménem a ne příjmením?" zeptal se jí.
"Ne nemohla! A prosím tě neříkej mi Annie! Nesnáším to!" naježila se Al.
"Hlavně že když ti tak říkal Nigel, byla jsi v sedmém nebi!" podotkl James.
"Ale Nigel je minulost po tom, co jsi mu zlomil nos za to, že mě na chodbě políbil na rozloučenou!" odsekla Al.
"Ale on si to zasloužil!" bránil se James.
Al chtěla něco říct ale musí jít na ten trest.
"Sorry bráško, ale už musím jít tady s Blackem na ten trest!" řekla a vydala se k otvoru.
Sirius šel za ní.
Mlčky procházeli bradavickými chodbami.
Ticem se ozívaly jen jejich kroky.
Aliny boty klapaly obzvlášť nahlas, protože měla kozačky.
"Nemůžeš chodit v normálních botách? Znervozňuje mě to tvé klapání!" zlobil se Sirius.
"Ne nemůžu tvůj problém že máš nervy co nic nevidrží!" odsekla Al.
"Hahaha! Slečna Vipná promluvila!" řekl Sirius.
"Pan Důležitý by si měl dávat pozor na jazyk, jinak se slečna Vtipná postará o to, že ho už nikdy nepoužije!" varovala ho Al.
Sirius vypadal že chce ještě něco namítnout, ale při pohledu na Al to vzdal.
Konečně byli u toho proklatého kabinetu.
Zaklepali a ozvalo se "Dále" (nečekaně :-)).
"Dbrý večer pane profesore!" pozdravili naráz.
"Konečně jste tady! Takže, váš úkol bude velice složitý! Půjdete do lesa a nazbíráte návratník nachový!" řekl profesor.
"Ano pane!" souhlasila Al a i se Siriusem odešla.
"Tomu říká složitý?" nevěřil Sirius.
Al se nad tím jen pousmála ale nic neřekla.
Šli přes školní pozemky.
Bylo teprve nečo po sedmé a tak bylo ještě teplo a večerní načervenalé sluníčko jim hřálo líce.
Konečně byli u lesa.
"Nebude ti zima?" zeptal se Al Black a při tom se díval na její tričko s krátkým rukávem.
"Ne!" naježila se Al.
"Kdyby ano, já tě zahřeju!" navrhl Sirius a v očích mu zajiskřilo.
"Blacku, už ti někdy někdo řekl že seš prase?" zeptala se ho Al jen tak mimochodem.
Sirius na to nic neřekl.
Pomalu se vydali hloub do lesa.
Čím víc byli od kraje, tím větší byla tma a zima.
"Musíme najít tu pitomou kytku a jdem spát!" zívla Al.
Hledali neuvěřitelně dlouhou dobu.
Al to odhadovala tak na tři hodiny.
Začala jí být zima a přišla na to, že kozačky rozhodně nejsou vhodná obuv do lesa.
"Hurá!" zaradoval se Sirius když našel tu pitomou kytku.
Al se začala klepat zimou.
"Na prosím tě!" řekl Sirius a dal jí svojí mikynu.
"Dík!" vděčně ji přijala Al.
Byla už tma, když se vydali zpět přez les.
Jediným zdrojem světla byla Siriusova hůlka.
"Zhasni to!" sykla Al.
Sirius se na ni nechápavě podíval ale šept "Nox".
Oba se zaposlouchali.
"Takže k pánovi Temna se přidáme na konci ročníku! Teď máte poslední šanci couvnout!" řekl jakýsi hlas.
Mluvil nějaký kluk a Al si byla jistá že ho zná.
Ozvalo se zamručení na znamení, že nikdo couvnout nechce.
"Dobře tedy! O další schůzi se včas dozvíte! Dobrou noc!" řekl opět ten hlas a už byly slyšet jen kroky směřující k hradu.
Sirius se podíval na Al.
I když byla tma, moc dobře věděl že má v očích strach.
"Smrtijedi!" pronesla tiše Al.

Prosím...

21. září 2007 v 17:19 | Wiwa |  Oznamka :)
Je mi to hloupé, ale chtěla bych vás o něco poprosit!!! Mohli by ste mi tu zanechat aspoň malý komentík, abych věděla kolik z vás navštěvuje můj blog??? Moc by mě to potěšilo!!! Díky moc!!!
Vaše Wiwa

Nová rubrika

21. září 2007 v 16:49 | Wiwa |  Oznamka :)
Takže, zložila jsem novou rubriku s obrrázkama!!! Tak si to prohlížení užilte!!!
Vaše Wiwa

Poberti

21. září 2007 v 16:48 | Wiwa |  Obrázky

Lily and James

21. září 2007 v 16:45 | Wiwa |  Obrázky


Al and Sirius

21. září 2007 v 16:41 | Wiwa |  Obrázky

Lily Evansová

21. září 2007 v 16:37 | Wiwa |  Obrázky

Ann Loony Potterová

21. září 2007 v 16:35 | Wiwa |  Obrázky
malá Al

Emma and Sirius

21. září 2007 v 16:09 | Wiwa |  Obrázky

Emma and Harry

21. září 2007 v 16:09 | Wiwa |  Obrázky
love
fotka z novin

Emma Blacková 3

21. září 2007 v 16:05 | Wiwa |  Obrázky
v plesových šatech
Harry, Emma, Neville a Ginny
Emma vzpomíná na matku
smutnění
dospělá...

Emma Blacková 2

21. září 2007 v 16:02 | Wiwa |  Obrázky
tady jí to sekne :-)
Emma a Ginny
když jela Emma k paní Figové po úmrtí matky
na maškarním za elfa
no coment...

Emma Blacková

21. září 2007 v 15:56 | Wiwa |  Obrázky
Dspělá Emma
čaruje...
Harry, Ron, Hermiona a Emma
moc hezký
malá Emma
přemýšlí

8.Kapitola-Disciplinární řízení

21. září 2007 v 14:43 | Wiwa
Tak po dlouhé době jsem našla čas na další kapču!!! No je taková divná tak nevím!!! No posuďte sami!!!
Vaše Wiwa
Na ministerstvo kouzel se dostali pomocí kouzelné budky.
Na ministerstvu byla strašná spousta lidí.
Emma skoro nevnímala cestu kterou šli.
Utápěla se ve svých myšlenkách.
Ani nevěděla jak a už byli ve výtehu.
Výtah byl zvláštní.
Nejezdil pouze nahoru a dolů, ale i do stran.
Emma se tomu na rozdíl od Harryho nedivila.
Mezi kouzly vyrůstala a na podobné vymoženosti kouzelníků byla zvyklá.
Výtah zastavil a vystoupilo hodně kouzelníků, takže se Emma mohla konečně svobodně nadechnout.
Výtah zastavil podruhé a vystoupili i oni.
Ocitli se v dlouhé chodbě na jejímž konci byly krásně zdobené dveře.
"Teď mě oba poslouchejte!" řekl pan Weasley.
"Já tam s vámi jít nemůžu! Měl by se tam objevit Brumbál. Mluvte jen když vás vyzvou! Přeji vám hodně štěstí!" popřál jim a postrčil je směrem ke dveřím.
"Bojíš se?" zašeptal Harry.
Emma se na něj podívala.
"A ty?" odpověděla otázkou.
"Chceš vědět pravdu?" zeptal se on.
"Já ji znám!" odpověděla Emma a s tím vešli do dveří.
Ocitli se v místnosti ve které Harry už byl.
Byl v ní v loňském školním roce v Brumbálově myslánce.
Kruhová místnost byla plná lidí a vévodilo jí křeslo pro soudce, kterým byl Popletal.
Harry s Emmou zamířili k lavicipro obžalované, jak jim pokynul starší kouzelník.
Emma marně hledala Brumbála.
Co s nimi teď bude?
Popletal třikrát uhodil do stolu a Disciplinární začalo.
"Obžalovaní Harry Potter a Emma Blacková jsou obviněni z nedůvodného použití Patronova kouzla v blízkosti mudli..." začal Popletal, Emma mu však skočila do řeči.
"S tím nemohu souhlasit pane! Nebylo to bez důvodné! Napadli nás dva mozkomoři!" vysvětlovala.
"Slečno Blacková, mluvte jen když jste vyzvána!" okřikla ji žena, co vypadala jako ropucha.
"Promiňte, ale musela jsem to uvést na pravou míru! Máte zřejmě milné informace!" odsekla Emma a Harry se divil kde se to v ní bere.
I v této vážné situaci se nebála být drzá a ještě se u toho i dobře bavila.
To se na ní Harrymu líbilo.
"Mlč! Ty holko střeštěná!" rozkřičela se "ropucha".
"No tak Dolores!" uklidňoval ji Popletal a otočil se k Harrymu a Emmě.
"Mozkomoři v Kvikálkově nebyli!" řekl rozhodně.
"Ale my máme svědka! Paní Figovou!" řekl znenadání Harry.
"A je paní Figová přítomna?" otázal se posměšně Popletal.
"No víte..." začala Emma.
V tom se otevřely dveře a v nich stál Brumbál.
"Ano! Paní Figová je přítomna!" řekl stroze.
Popletalovi zmizel z tváře úsměv.
"Tak ať paní Figová vstoupí!" řekl.
Paní Figová byla povolána k výslechu.
Byla značně nervozní, ale pro svoji i když nevlastní vnučku byla ochotna udělat cokoliv.
"Byli dva. Všude bala tma a zima. Jeden napadl Harryho a druhý šel po jeho bratrancovi, ale před něj si stoupla Emma aby ho ochránila. Harry toho svého úspěšně odehnal a potom se vydal na pomoc Emmě která skolabovala. I druhého mozkomora se zbavil. Já jsem je pak odvedla domů!" vypověděla paní Figová.
"Výborně! Není jistě pochyb že Harry a Emma použili kouzlo v obraně a to podle zákona je dovoleno!" řekl vítězně Brumbál.
Popletal ač nechtěl, musel uznat že má Brumbál pravdu.
Oba sprostil obvinění.
****************************************************************************
"Harry já jsem tak šťastná!" vyhrkla Emma, objala ho a dalamu pusu na tvář.
CVAK!!!
Objevil se blesk z fotoaparátu.
"Ale pane Pottere, vy ty děvčata ale střídáte! Nejdřív slečna Grangerová, potom Patilová a teď i slečna Blacková!" nadhodila Rita Holoubková.
Emma Harryho spěšně pustila.
"Dejte nám pokoj!" sykla.
"Slečno Blacková, víte o svém otci? Píšete si s ním? Výdáte se?" bombardovala ji otázkami a nevšímala si toho co jí řekla.
"Ne o svém otci nevím! A dejte mi pokoj!" řekla naštvaně Emma, popadla Harryho a odešla do kanceláře pana Weasleyho.

Poslední bitva

15. září 2007 v 20:48 | Wiwa |  Jednorázovky
Takže mám zde svoji historicky první jednorázovku s názvem "Poslední bitva". J ena přání Petry a měla být o Ginny a Voldemortovi. Takže Petro, doufám že se bude líbit!!!
Wiwa
V místnosti byla černočerná tma.
Hermiona se zraněná krčila v koutě.
"Crucio!" zahřměl muž s červenýma očima.
Hermiona se začala svíjet v bolestech.
"Okamžitě ji nech!" zařval Ron a vrhl se po něm.
"A myslíš si, že ty mě v tom zastavíš?" řekl Voldemort se syčivě zasmál, mávl hůlkou a Ron byl v tu ránu svázaný na zemi.
"Nedovolím ti mi ji vzít stejně jako jsi mi vzal Ginny!" vykřikl Ron a pokoušel se z provazů vyprostit.
PRÁSK!!!
Do místnosti se přemístil Harry.
Voldemort lenivě mávl hůlkou a Harry byl v okamžiku svázaný stejně jako Ron.
"Nech je být! Chceš mě!" zařval Harry.
"Máš pravdu!" přitakal Voldemort. "Arkáno!"
V tu chvíli se do místnosti opět někdo přemístil.
Stála tam dlouhovlasí zrzavá dívka v černém hábitu.
"Ginny!" vydechl Harry potichu.
"Neříkej mi Ginny! Jmenuji se Arkána!" odsekla a z očí jí sršely blesky.
"Cože? Vždyť ty jsi Ginny Weasleyová, moje sestra!" řekl Ron a tvářil se vyděšeně.
"Už jsem řekla! Nejsem Ginny Weasleyová a už vůbec nejsem tvoje sestra!" štěkla rusovláska.
"Co jsi jí udělal ty zrůdo?" rozkřičel se Harry.
"Trochu jsem si pohrál s její pamětí!" odpověděl posměšně Voldemort.
Jediný kdo nemluvil byla Hermiona, která ležela na zemi v bezvědomí.
"Arkáno, odveď Pottera do věznice a hlídej ho, dokud ti nedám vědět!" poručil Voldemort.
"Tak dělej, jdeme!" řekla Ginny ledově a i s Harrym se přemístila pryč.
"Kde to jsme?" zeptal se Harry.
"Tich buď! Jsme ve věznici!" odpověděla.
"Ginny, ty přece nejsi zlá!" řekl Harry tiše.
"Mlč už! Vůbec nic o mě nevíš!" odsekla Ginny.
"Vím o tobě skoro všechno!" zašeptal Harry.
"To asi těžko! Jsem smrtijed a jsem na to hrdá!" řekla tvrdě.
"Ale ty nejsi Smrtijed! Jsi dobrá a my dva jsme se..." nedokončil.
"Co my dva? S tebou Pottere nemá společného nic!" odsekla dívka.
"My dva jsme se milovali!" dokončil Harry.
Ginny stuhla.
Podívala se Harrymu do očí.
Najednou se otevřely dveře.
"Je čas na bitvu! Vem ho s sebou!" řekl Smrtijed a zmizel.
"Tak jdeme!" řekla Ginny, rozvázala Harrymu provazy a podala mu hůlku.
Harry se na ni udiveně podíval.
"Budeš ji potřebovat!" řekla a oba se přemístili.
Ocitli se na nějakém poli, kde už se bojovalo na život a na smrt.
Smrtijedi versus Fénixové.
Všichni bojovali až na jednu dívku.
Zrzka boji jen přihlížela.
Uviděla že Voldemort bojuje s Harrym.
Voldemort Harryho odzbrojil.
Ginny se k nim rozběhla.
"Teď tě zabiju Pottere a v cestě za vítěstvím mi už nebude nikdo stát!" řekl vítězně Voldemort.
Harry zavřel oči.
Už, už čekal svoji smrt.
"Avada kedavra!" slyšel hlas, ale nic se nestalo.
On nezemřel, zůstal na živu.
Opatrně otevřel oči.
Před ním ležel mrtvý Voldemort a za ním stála nevěřícně se dívající Ginny.
Boj se zastavil a všichni Smrtijedi se přemístili pryč.
"Je dokonáno!" pronesla Ginny.
Harry se pomalu zvedl a zamířil k ní.
Ta se mu vrhla kolem krku.
Paměť se jí pomalu vracela.
"Miluju tě Harry!" řekla mu.
"Já tě taky miluju Ginny!" pošeptal Harry a políbil ji.

Znamení zvěrokruhu

15. září 2007 v 18:15 | Wiwa |  Mimo HP svět
Takže našla jsem podle mě moc pěkný obrázky!!!
Beran
Blíženci
Býk
Kozoroh
Lev
Panna
Rak
Ryby
Střelec
Štír
Váhy
Vodnář

Napiš co by jsi chtěl/a číst!

14. září 2007 v 21:56 | Wiwa |  Oznamka :)
Taže prosím pozor!!!
Rozhodla jsem se, že začnu psát jednorázovky! Napište mi jak by měl příběh vypadat. Jaké postavy, žánr nebo děj si představujete! Splním vám vaše přání!!!
Vaše Wiwa

7.Kapitola-Alespoň v tom nejsem sám

14. září 2007 v 21:49 | Wiwa
Uff...Takže konečně je tu další kapitolka!!! Vjenuju ji všem lidičkám co se rozhodli navštívit můj blog a líbí se jim tahle povídka.
Vaše Wiwa
Napětí v domě rostlo, nebot' se blížilo Disciplinární řízení Emmy a Harryho.
Emma byla víc a víc nervozní a skoro nemluvila.
Harry naopak dával své pocity jasně a dosti hlasitě najevo.
Večer před řízením seděli Weasleyovi, Harry, Emma, Hermiona a Sirius v kuchyni a večeřeli.
Emma se v jídle jen tak vrtala a snědla sotva pár soust.
Unaveně odsunula taliř.
"Zlatíčko, tobě nechutná?" ptala se ustaraně paní Weasleyová.
"Ale ne, jídlo je výborné, to jen já nemám hlad." řekla omluvně Emma.
"Zítra to dopadne dobře, uvidíš!" konejšila ji Hermiona.
Emma se pokusila o úsměv, ale vznikl z toho spíš jen úšklebek.
***************************************************************************
Večer seděla všechna mládež (Harry, Ron, Hermiona, Emma, Ginny, Fred, George) v pokoji.
Em a Harry seděli mlčky vedle sebe na posteli, Fred, George a Ginny hráli partii Řachavého Petra a Ron s Hermionou už se zase hádali.
Emma si nemohla nevšimnout, jak se Ginny na Harryho po očku dívá.
Nebylo se čemu divit.
Byl opravdu hezký, to musela Emma uznat, ale byl to jen kamarád.
Harry se na Emmu podíval a jemně se usmál. "Alespoň v tom nejsem sám!"
***************************************************************************
Ráno se Emma probudila brzo a zamířila rovnou do kuchyně.
Byl tam jen Sirius.
"Dobré ráno tati!" pozdravila ho sklesle a sedla si vedle něho.
"Ahoj Zlato! Jak ses vyspala?" zeptal se mile Sirius.
"Jako někdo, koho mají vyloučit ze školy do které ani nezačal chodit!" odpověděla Emma.
"Bojíš se?" zeptal se otec.
"Vypadám na to?" odpověděla ironicky Emma.
"Ale víc než z Disciplinárního se bojím toho výslechu!" přiznala Emma
Sirius ji objal.
"Neboj, dopadne to dobře! Jsi přece Blacková ne?" řekl jí.
"Echm, nerad ruším vaši rodinou chvilku, ale Emma by se měla jít nachystat!" řekl pan Weasley.
"V pořádku!" řekl Sirius a pustil ji.
Emma zmizala v pokoji.
Oblékla si černou sukni nad kolena a bílou halenku s límečkem a třičtvrtečními rukávy.
Vlasy si stáhla do slušivého uzlu.
Vzala si boty na podpatku, takže teď byla jen o několik centimetrů nižší než Harry.
Oni dva a pan Weasley, který je měl doprovodit, stáli u domovních dveří.
Všichni, kteří byli v domě se s nimi přišli rozloučit.
Hermiona Emmu objala.
Za tu dobu co se znaly (cca 5 dní) se velice skamarádily.
"Dopadne to dobře, neboj se!" řekla konejšivě.
"Kéžbi!" pípla Emma.
Fred s Georgem ji vzali do skupinového objetí, které ještě dlouhou chvíli rozdýchávala.
Paní Weasleyová ji objala a políbila na tvář, Ginny ji kamarádsky dala ruku kolem ramen a Ron jí potřásl rukou (zřejmě si na nic jiného netroufl).
Poslední se s Emmou loučil Sirius.
Objal ji.
"Vypadáš úplně jako tvá matka. Moc ti to sluší. Vytři jim zrak a dokaž, že s Blacky si není radno zahrávat!" pošeptal jí.
"To si piš tati!" řekla Emma tvrdě.
Naposledy se na ně podívali a pak už za nimi zapadly dveře.

2.Kapitola-Black rozhodně nemá milý úsměv!

7. září 2007 v 15:27 | Wiwa |  Ann Loony Potterová-povídka
Takže další kapča k Al!!! Podle komentářů se vám povídka celkem zamlouvá, takže doufám že vás nesklamu!!! Jo a tahle kapča je věnovaná pasu-Hance, protože vždy trpělivě čeká na pokračování!!!Pápík, vaše Wiwa
Black rozhodně nemá milý úsměv!
Al se procházela chodbami Bradavic.
Právě byla přestávka na oběd, ale jí se tam nechtělo.
Při vzpomínce na Blacka se rozhodla vyhýbat místům kde by se mohl nacházet.
Zamířila do knihovny.
Nikdy nebyla žádný knihomol, ale občas prostě dostala chuť si něco přečíst.
V knihovně, jak čekala, skoro nikdo nebyl.
Jen pár druháků kteří horečně plnili úkol do Lektvarů.
Al začala procházet regály s knížkami.
A pak ji uviděla, knihu kterou si už dávno vyhlídla, ale neměla na ni čas.
Knihu, která ji tak magicky přitahovala.
Byla velká a těžká ale ona ji i přes to vzala a šla oznámit Madame Pincelové že si ji půjčí.
"A né aby si ji vrátila pošpiněnou nebo znehodnocenou!" volala za ní ta ježibaba.
Mrkla se na hodinky.
Doprčic! Už za pět minut začíná hodina!
"Hej! Potterová! Počkej na mě!" volal za ni někdo.
Otočila se a samozřejmě to byl Black.
Bez povšimnutí šla dál.
On ji však jako vždy doběhl.
"No tak Kotě! Vždyť máme stejnou cestu." řekl a přidal se k ní.
Prudce se zastavila a ukázala na něho prstem.
"Tak hele! Za prvé: Nejsem tvoje Kotě! Za druhé: S tebou nemám společné nic ani tu pitomou cestu na Lektvary, radši než s tebou bych cestu absolvovala se Snapem! A za třetí: Jestli mi nedáš pokoj, omlátím ti tu knihu o hlavu!" řekla nebezpečně.
Zazvonilo!!!
"Do prdele!" zařvala Al.
Oba se na sebe podívali a vyrazili tryskem do sklepení.
Úplně udýchaní a spocení zaklepali a vešli.
"Jdete pozdě!" skonstatoval profesor Křiklan.
"Omlouváme se pane profesore! Už se to nestane!" omlouvala se Al.
"Tím jsem si jistý slečno Potterová. Příště si to určitě rozmyslíte jestli se vám vyplatí se opožďovat. Oba máte školní trest dnes v 19:00 hodin a za každého odebírám Nebelvíru 10 bodů! Sedněte si."
Zmijozelští se rozesmáli.
Hodina utíkala nechutně pomalu.
Al navíc čekal ten pitomý trest spolu s Blackem.
Večer před trestem seděla ona, Lily, Summer a Lusy v ložnici a povídaly si.
"Teda Al, já ti závidím!" řekla Lusy zasněně.
"Co prosímtě?" nechápala Al.
"No že máš školní trest se Siriusem! Co já bych za to dala!" vysvětlila Lusy.
"Nojo, já zapoměla, vy Blacka žerete!" povzdychla si Al a viděla jak se Lily usmála.
"Ale musíte uznat, že má Black pěkný a milý úsměv!" řekla Summer.
"Tak to nikdy! Black rozhodně nemá milý úsměv!" načepýřila se Al.
A nebo jo? prolétlo jí hlavou.